Zbojnický mýtus

Výstava prodloužena do 12. září.

Monotematická výstava - Zbojnický mýtus - představuje jeden ze stěžejních a populárních námětů valašského výtvarného folklorismu. Za folklorismus je považován proces, jev, který souvisí s druhotným, sekundárním využitím prvků lidové kultury např. ve výtvarné tvorbě profesionálních umělců. Ohlasy lidové kultury a její transpozice v umělecké výtvarné tvorbě spjaté s Valašskem (resp. s pomezím Valašska a Lašska v oblasti Frenštátska) mají již přes sto let trvající, umělecky bohatou tradici. Výstava Zbojnický mýtus je drobným exkurzem do problematiky zbojnické ikonografie v časovém rozpětí od 20. let minulého století po současnost. (Pozn. Předobraz valašského zbojníka vytvořil svými návrhy Ondráše a Juráše pro výzdobu interiéru jídelny Libušín na Pustevnách v závěru 19. století Mikoláš Aleš.) Výstava prezentuje jak tvorbu výtvarné generace klasiků zbojnického žánru, např. Jana Knebla, Ferdiše Duši, Františka Hlavici, Jana Kobzáně, Karla Langra, Jožka Baruchy, Antonína Strnadla a Františka Podešvy, tak i jejich pokračovatelů, např. Luďka Majera, Kornelie Němečkové, Jany Dočkalové - Kobzáňové a Karly Palátové. Představené exponáty nejen svým námětem, ale v některých případech i záměrně primitivizující či ornamentální pseudolidovou formou nebo zvolenou technikou, převzatou z výtvarného projevu anonymní venkovské kultury (viz podmalby na skla, vystřihovánky aj.), náleží k hodnotným příkladům valašského folklorismu v českém výtvarném umění 20. století.

Tvorba současné výtvarnice Karly Palátové z Pržna představuje obsahovou i emocionální protiváhu k souboru vystavených děl, jež jsou tradiční apoteózou zbojnictví. Svým tíhnutím k intimitě a k hluboce prožitému a senzitivnímu nazírání na zbojnické příběhy odhaluje odvrácenou tvář heroických mýtů. Na jejích obrazech se setkáme se stopami, které po sobě zbojníci zanechávali. Nebyli to jen záseky valašek do kmenů stromů a trámů přepadených stavení, ale záseky a rány do srdcí opuštěných zoufalých milých a ztrápených matek, jejichž ruce mohly svírat už jen zkrvavenou "košuľu".

Výstava je uspořádaná při příležitosti oslav 100. výročí narození již zesnulého akademického malíře Antonína Strnadla a zároveň připomíná i letošní životní jubileum Karly Palátové, jejímuž dílu, inspirovanému především básnickou sbírkou Ladislava Nezdařila Horní chlapci, je věnovaný jeden z výstavních sálů. Výstava vznikla ve spolupráci s Muzeem Beskyd Frýdek-Místek, Muzeem umění Olomouc, Galerií výtvarného umění v Ostravě, Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Městem Valašské Meziříčí a Masarykovou veřejnou knihovnou Vsetín. Realizaci výstavy laskavým zapůjčením uměleckých děl podpořil i Martin Strnadel, Luděk Majer, Jana Dočkalová - Kobzáňová a Karla Palátová.

K výstavě je připravena řada doprovodných akcí: Padouch nebo hrdina - výtvarná soutěž pro děti a mládež (1. 3. - 30. 4.) Výstava Padouch nebo hrdina (15. 5. - 30. 6.) s vyhodnocením výtvarné soutěže a vernisáží v rámci Ponocování na zámku (15. 5.) Dramaticko-výchovné lektorské programy pro školy (13. 4. - 25. 6.) Zbojnickým chodníčkem (24. 6. - 25. 6.) - zábavný program pro děti a mládež v rámci Svatojánských dní v muzeu

Kurátor

Mgr. Olga Mehešová / kurátor-historik umění