Václav Popelka - Ve stínu věží dětství

V pořadí již druhá vsetínská výstava obrazů malíře - autodidakta Václava Popelky z Valašské Polanky je jedním ze splněných snů vystavujícího autora. Vrací se s ní totiž do míst, kde jako vsetínský rodák prožil své dětství, a to na Horním městě, doslova ve stínu dvou věží – zámecké i kostelní. A právě zde se pod vlivem rodičů (a zejména otce - kostelníka ve farním katolickém chrámu) utvářel jeho osobitý pohled na svět a životní hodnoty.

(Galerie autorových obrazů na: www.vaclavpopelka.tym.cz)

Své výtvarné nadání zdědil dílem po tatínkovi, který se v rámci své profese věnoval aranžování chrámového interiéru a dekorativní malbě oltářních antipendií, a dílem z matčina rodu Strnadlů z Trojanovic, z něhož pocházely umělecky nadané osobnosti jako např. význačný malíř Antonín Strnadel. Jistý výtvarný talent se u Václava projevoval již v raném věku, ale nebyl nad rámec školní výuky rozvíjen. Stal se tedy lesníkem a věnoval se myslivosti. Po předčasném opuštění svého zaměstnání se nějaký čas úspěšně věnoval pojišťovnictví. Náhle však těžká životní zkouška ochromila tohoto doposud tvrdě pracujícího muže překypujícího energií a cílevědomostí a uzavřela ho do soukromí. A v právě v tuto osudovou chvíli životního zvratu, před 13 lety, objevuje staré barvy a paletu po tatínkovi a zkouší malovat první obrázky. Malování se mu stalo nejen příhodnou arteterapií, ale i cestou rozjímání... Jak se v jedné, ze svých básní tento bývalý lesník s poetickou duší vyznává:

Modlí se obrazy, lnovým plátnem tkaným, paletou, štětci, barvami, olejem nežehnaným.

Modlí se veršemi, V samotě přidělené, Všeliké zvuky okolí, V tón mění sloky vytvořené…

Vystavená díla (a je jich celkem symbolických 33) dávají nahlédnout do malířova vnitřního světa, do světa křesťanské víry, lásky k bližním, Valašsku, k lesům i myslivosti. V díle Václava Popelky se projevuje autorův hloubavý přístup k životu. Jeho tvorba je cituplná a má filosofický i duchovní rozměr a etický podtext. A je projevem svobodným - jak ve formě tak v obsahu. I když u křesťanských námětů vychází mnohdy z tradičních ikonografických schémat, interpretace vyvěrá z osobní teologie založené na subjektivním prožitku a vnitřní pravdě. Jeho dílo je narativní, vypráví - tu žánrové epizody, jindy dramatické eposy či poetické imaginární příběhy, které provází řadou detailů, jejichž smysl i samotný autor odhaluje někdy až zpětně, po vytvoření díla. I výrazová poloha jeho děl má značné rozpětí odpovídající námětu obrazu: od něhy k vyhrocené expresivitě, od rozverné hravosti k lapidární zkratce, od snové imaginace k symbolické kompozici. Ve své tvůrčí volnosti kombinuje figurální malbu s abstraktní. Ale především je Václav Popelka náruživým malířem s přirozeným malířským instinktem, který jde odvážně svou vlastní neprošlapanou cestou.

Výtah z úvodního slova kurátorky výstavy.

Kurátor

Mgr. Olga Mehešová / kurátor-historik umění