Mistři valašských zim

Muzeum regionu Valašsko připravilo výstavu obrazů s námětem zimy (nejen) na Valašsku. Autory děl namalovaných od počátku 20. století jsou vynikající výtvarní umělci, a to zejména proslulí krajináři či mistři venkovského žánrů: např. malíři Hugo Baar, Miloš Boria, Ota Bubeníček, Alois Schneiderka, Ludvík Klímek, Antonín Strnadel, Josef Hapka, Jan Hrnčárek, Karel Hofman, Josef Brož, Jaroslava Hýžová, Ilja Hartinger a Antonín Kaderka. V rámci výstavy jsou v TV prezentované fotografie zimních motivů od členů Fotoklubu Vsetín: Miroslava Olšáka, Františka Novotného, Roberta Novosada, Aleše Halamíčka, Aleše Mikuláštíka, Zdeňka Krcháka, Josefa Londy, Jaromíra Evjáka a Petera Hájka.

Výstava bude zahájena komentovanou prohlídkou autorky výstavy v neděli 13. listopadu 2016 v 14 hodin během akce Odpoledne s lidovými výrobci.

Výstava Mistři valašských zim představuje výběr z tvorby významných krajinářů spjatých s místním regionem, kteří ve svém díle zachycovali zimní motivy. Dvacet pět vystavených děl od patnácti malířů pochází ze sbírkových fondů vsetínského, valašskomeziříčského, rožnovského a novojičínského muzea. V případě žijících autorů je soubor rozšířen o zápůjčky z jejich vlastnictví. Vystavené obrazy namalované v průběhu minulého století postihují charakter a krásu nejen Valašska, ale i dalších, především horských oblastí (Kravařsko, Beskydy aj.). Autoři děl zachycují zimu od prvního sněhu po jarní tání, od idylických výjevů po zádumčivé až dramatické a expresivní scenérie; od realistického plenéristického znázornění po stylizované kompozice. Různé autorské přístupy vycházejí nejen z individuálního založení umělce, ale jsou poplatné i době svého vzniku a tehdejším dobovým výtvarným trendům.

První výstavní místnost je věnována zejména novojičínskému malíři německé národnosti Hugo Baarovi (1873–1912), který byl na počátku minulého století považován za největšího znalce beskydské zimní krajiny. Podlehl kouzlu zasněžených scenérií a pod vlivem secesního symbolismu tíhl k náladově podbarevným, melancholickým krajinným výjevům, v nichž se setkáme s tématem smrti jako symbolu zimy. Vizuální zážitky jej ale poté přivedly k zachycování oslňující barevně-světelné atmosféry jiskřivých mrazivých dní. Impresivní dojem navozoval pomocí skvrnkovitého, „pointilistického“ rukopisu, díky němuž je bělost sněhu na jeho obrazech prozářena pastelovými barvami. Tyto idylické zimní krajiny dodnes okouzlují svou poetičností a bravurním koloristickým přednesem. Idylické až pohádkové jsou zimy v podání druhého ředitele valašskomeziříčské gobelínové manufaktury, malíře Jaro Kučery (1885–1950) a výtvarníka Emila Hlavici (1887–1952).

Ve druhé výstavní místnosti jsou vystavena díla vytvořená od 20. let minulého století až po začátek nového milénia. Realistický proud vyvěrající ze zkušenosti z malování v plenéru a z vytříbené senzuální vnímavosti zastupují ve výstavě malby od význačného českého krajináře a stoupence krajinářské školy Julia Mařáka Oty Bubeníčka (1871–1962), od vsetínského rodáka a zděchovského malíře Ludvíka Klímka (1907–1959), trojanovického rodáka Antonína Strnadla (1910–1975), od valašskomeziříčského rodáka Josefa Hapky (1912–1987) či soláňského mistra Karla Hofmana (1906–1998). Hofmanovy obrazy malované na Soláni vypovídají o umělcově zálibě v konkrétním krajinném motivu, který ztvárňoval v různých ročních dobách. Výhled ze Soláně na Javorníky učaroval i malíře Aloise Schneiderku (1896–1958), který s romantickou citlivostí i malířským gustem zobrazoval monumentalitu horského masivu a do krajiny mnohdy vsazoval drobnou figurální stafáž v odpovídajících žánrových výjevech. Tklivou atmosféru samoty na valašských pasekách zachytil na svém obraze frenštátský malíř Jan Hrnčárek (1918–2009). Scénické nasvícení výjevu stupňuje dramatičnost olejomalby Před fujákem – Před zimní bouří od malíře Iljího Hartingera (*1935) z Karolinky a umělcův obraz předjaří vykazuje autorův smysl pro pastózní až gestický malířský přednes. Malířsky robustní až expresivní projev je vlastní dílům valašskomeziříčského rodáka, pražského umělce Josefa Brože (1904–1980). Barevná a tvarová redukce krajinných motivů se objevuje u malíře Miloše Borii (1896–1937), Jaroslavy Hýžové (1915–1992) nebo u Antonína Kaderky (*1937).

Autor

Mgr. Olga Mehešová / kurátor-historik umění