Vsetínský zámek ožil adventními a vánočními zvyky

Vsetínské muzeum ožilo adventními a vánočními zvyky

Vsetínský zámek po roční přestávce zapříčiněné rekonstrukcí opět ožil adventními a vánočními zvyky. V neděli 13. prosince se tam totiž konala tradiční předvánoční akce – Zámecké adventní kouzlení.

Na rekordní počet návštěvníků, kterých nakonec bylo 661, čekal bohatý a pestrý program: na jarmarku rukodělných výrobků bylo možné zakoupit originální dárek, vlastní kreativitu mohli návštěvníci uplatnit v několika vánočně laděných dílnách nebo při pečení perníků tlačených do dřevěných forem.

Cílem akce je však především připomenout tradiční zvyky spojené s adventem a Vánocemi na Valašsku.

Nejčastějšími zvyky o adventu bývaly obchůzky maskovaných postav. V předkřesťanské tradici totiž bývalo toto období dlouhých nocí spojeno s vírou v působení temných sil. Jejich vlivu měly zabránit různé obyčeje a jedním z nich byly obchůzky maskovaných postav. Soudilo se totiž, že převlekem (maskou) lze nadpřirozené síly oklamat. Na Valašsku se o adventu nejvíce praktikovaly mikulášské obchůzky. Ty jsou však do dnešních dní ve většině obcí bez větších proměn praktikovány a není je třeba příliš připomínat. Proto při Zámeckém adventním kouzlení obcházejí zámkem jiné tajemné adventní bytosti – Mikulášská Matička a Lucky, jejichž obchůzky už zcela nebo téměř vymizely. Mikulášská Matička (jakási ženská obdoba Mikuláše) bývala bíle oděná žena, která ze zvuku zvonku obcházela po domech v předvečer Neposkvrněného početí Pany Marie (8. 12.) a hodným dětem nadělovala ovoce a nezbedné šlehala prutem. Matička je naposledy doložena z Vizovicka a Vsacka, zmínky o ní pocházejí většinou z konce 19. století. Dalšími tajemnými postavami jsou Lucky (Luce) – bíle oděné bytosti se zamoučenými tvářemi, které v předvečer svátku sv. Lucie obcházely po staveních a krom jiného ometaly husími peroutkami přítomné od nemocí a všeho zlého. Rovněž Lucky nám po zámku pobíhaly, ve většině obcí už ale neobcházejí, spíše jen ojediněle.

Advent byl rovněž přelomovým obdobím roku, kdy končil rok starý a vládu přebíral ten nový. Proto se tu soustředilo i množství věšteb, pomocí nichž lidé hádali budoucnost v následujícím roce – zdraví, počasí, manžely a mnohé jiné. Také na zámku se věštila budoucnost. Pomocí lití olova, které se původně provádělo o dnu svatého Ondřeje, jenž byl považován hlavně za patrona nevěst. Právě litím olova o dnu sv. Ondřeje si dříve svobodné dívky věštily manžela. Říkaly při tom: „Svatý Ondřeju, olovo leju – dej mi poznati, co mám čekati!“ Teprve později se obyčej lití olova přesunul na Štědrý večer, kdy se také hádala budoucnost pouštěním lodiček z ořechových skořápek.

Tradiční adventní a vánoční zvyky na Valašsku připomenuly svým vystoupením o nedělním odpoledni i děti z folklorního souboru Vranečka z Nového Hrozenkova. Pro menší návštěvníky bylo zase připraveno vánoční představení Loutkového divadélka Kohútek.

Křesťanské poselství Vánoc spojené s oslavou Kristova narození připomínala výstava Betlémy regionálních tvůrců, na níž je prezentováno téměř 50 jesliček z nejrůznějších materiálů.

O zpříjemnění nálady se osobitými texty i melodiemi postarala vsetínská kapela Dareband a vánoční atmosféru nakonec navodily vánoční koledy v podání pěveckého sboru Hafera.

Mgr. Milada Fohlerová