18.srpen 2015
Město Valašské Meziříčí bylo chráněno hradbami, u jejichž bran stávaly barokní kříže. Ty jsou už několik desetiletí uloženy v lapidáriu v kostele sv. Trojice, nyní se plánuje umístění jejich kopií na původní místa.
Obyvatelé i návštěvníci Valašského Meziříčí, směřující od náměstí k mostu přes řeku Bečvu, se musí už několik měsíců proklopýtávat skrze rozebranou dlažbu Mostní ulice. V těchto horkých letních dnech však frekventovaná cesta kostku po kostce narůstá a zdá se, že co nevidět už zase bude možné projít středem města bez zaškobrtnutí. Pravidelný rastr žulových kostek je kousek pod Fortelkovým pekařstvím protnut bílými pruhy. Proč? V dlažbě je takto naznačeno místo, kde kdysi stávala krásenská brána. Zde končily hradby města, budované v druhé polovině 16. století, a brána stojící před mostem přes řeku Bečvu směřovala pěší i povozy k vedlejšímu Krásnu, které bylo až do roku 1924 samostatnou obcí.
Valašské Meziříčí své hradby dávno přerostlo, jejich nesporný význam však zůstal zakotven nejen v samotných dějinách města, ale i v sochařských památkách, které se k nim váží. I ty však v průběhu staletí ztratily svou původní funkci, a tak se za nimi musíme vypravit do kostela sv. Trojice, které od 70. let 20. století slouží jako lapidárium. Zde se kromě jiných sochařských a kamenických památek nachází i kříže, které původně stály u všech tří bran do města: u poličenské (v místech dnešní Sokolské ulice), rožnovské (v místech kruhového objezdu na Vsetínské a Sokolské ulici) a už zmíněné krásenské brány.
Nejstarší z nich je Kalvárie od poličenské brány. Po stranách šest metrů vysokého a trojlisty ukončeného kříže s ukřižovaným Kristem stojí Panna Maria se sv. Janem Evangelistou a latinsky psaný text v kartuši na soklu je modlitbou ke Spasiteli světa. Vedle textu je vytesán i rok vztyčení kříže, který najdeme i ze zadní strany soklu spolu s informacemi osobách, které jej nechaly zhotovit. Těmi byli někdejší starosta města Johann Josef Kreth se svou manželkou. Ve stejném roce (1747) přispěl J. J. Kreth i na sochu svatého Floriána, která od těch dob stojí na náměstí ve Valašském Meziříčí. Reliéfy z podstavce této sochy se také nachází v lapidáriu, kam byly převezeny poté, co je v roce 1994 nahradila kopie.
O necelé tři desetiletí mladší je Kalvárie, která stávala u brány vedoucí k Rožnovu. Autorem sochy mohl být meziříčský kameník Šebestián Hertl: v zobrazení Ukřižovaného nachází odborníci podobnost se sochami, které jsou tomuto autorovi prokazatelně připsány. Kříž byl ze svého původního místa lehce posunut v souvislosti se stavbou historizujícího domu stavitele Staňka, který stával na rohu Vsetínské a Žerotínovy ulice. Odsud byl v roce 1969 odstraněn a o rok později umístěn do lapidária.
Poslední z dochovaných křížů od městských bran zachycuje pouze ukřižovaného Krista a podle data vytesaného do jeho pískovcového podstavce pochází z roku 1776.
Zatímco obě Kalvárie dnes najdete v interiéru kostela sv. Trojice v kompaktním stavu, pro demonstraci monumentálnosti kříže od krásenské brány je třeba využít vlastní představivosti. Torzo kříže zdobeného kdysi zlaceným reliéfem je uloženo v ochoze svatotrojického kostela, ale jeho podstavec stojí o pár metrů dál v přilehlém parčíku. Ještě během tohoto roku by měl být podstavec restaurován a umístěn zpět do míst, kudy se do města vcházelo krásenskou branou. Rekonstrukce celého kříže však ještě bude nějakou dobu trvat, takže pokud jste zvědaví, jak bude celý kříž vypadat, přijďte se na něj podívat do kostelíka svaté Trojice. Lapidárium je pro vás otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin až do 30. srpna.
Mgr. Kamila Valoušková, historik umění MRV
