21.červenec 2015
Nedávno se dostal do muzea díky poctivému nálezci další zajímavý artefakt. Tímto mu děkujeme za odevzdání.
V masivu Klenova byl na atypickém místě nalezen fragment ostruhy (pravděpodobně určené pro pravou nohu), který svým typem představuje unikátní nález v rámci Valašska a i v širším geografickém pojetí jde o poměrně neobvyklý objev.
Železná ostruha představuje tzv. typ s kolečkem – hvězdicí (Radsporen). Jedná se tedy o pokročilejší středověký typ, který nahradil v průběhu 13. století starší ostruhu s bodcem (Stachelsporen), jež se v různých obměnách vyskytovala již od starověku.
Ostruhy se staly ve středověku s nástupem jízdních bojovníků významným symbolickým předmětem. Byly jedním z atributů rytířského stavu – šlechtic, který právě nebojoval, je nosil zavěšené na opasku a občas ho provázely i na jeho poslední cestě jako součást hrobové výbavy. Symboliku ostruh nacházíme také v líčení dvou známých bitev středověku. První je bitva u Courtrai, kde neurození nizozemští pěšáci porazili výkvět francouzského aristokratického jezdectva. Historiky byl tento střet nazván Bitvou zlatých ostruh, protože vítězové po boji posbírali množství trofejí, ale jenom zlaté ostruhy vystavili ve svém kostele. Druhou slavnou bitvou, kde jsou symbolicky zmíněny ostruhy, byla bitva u Kresčaku. Když se na anglického krále Edwarda III. čekajícího v záloze obrátil jeden z jeho pobočníků s otázkou, jestli nevyrazí na pomoc oddílu svého prvorozeného syna Edwarda z Woodstocku, budoucího Černého prince, který nesl celou tíhu francouzského útoku, král jenom utrousil „Nechte toho kluka vysloužit si ostruhy“. Připomeňme jenom, že tenhle kluk měl necelých 16 let a po vítězné bitvě se stal prvním rytířem Podvazkového řádu.
Nalezená klenovská ostruha má třmen ve tvaru písmena U s rovnými ramínky, které jsou ukončeny plotýnkami. Tyto plotýnky slouží na uchycení řemínků, kterými se ostruha připevňovala k botě. Na každém raménku jsou dochované tři otvory, ale jelikož neznáme úplný tvar, nemůžeme spolehlivě určit původní počet dírek. Nejzajímavější je ale jednoduchá výzdoba na pravém ramínku, nacházející se v blízkosti nožky. Jde o 4 nepravidelné vývalky ze železa pyramidového až kuželovitého tvaru. Samotná nožka je poměrně dlouhá, a přestože samotné kolečko chybí, díky částečně dochované úchytce můžeme předpokládat malou hvězdici s čočkovitým průřezem. Na základě těchto chronologicky citlivých znaků je možné tuto ostruhu datovat do 15. století. Z předcházejících výzkumů i z písemných pramenů víme, že nedaleký hrad, často ztotožňován s templářským Freundsbergem (Vreuntspergkem), zanikl požárem počátkem 14. století. Z nálezu ostruhy však můžeme usuzovat, že lidská aktivita danou lokalitu úplně neopustila.
