Dva atraktivní preparáty živočichů v zámku Kinských.

V expozici EVVO Modrásek v přízemí zámku Kinských ve Valašském Meziříčí se v nově instalované expozici z loňského roku objevily dva nové preparáty chráněných a ohrožených živočichů, vydry říční a bobra evropského. Preparáty byly vyhotoveny z uhynulých jedinců nalezených na Valašsku v preparátorské dílně dlouholetého spolupracovníka muzea, Michala Jakubce z Bílovce - Výškovic.

Vydra říční (Lutra lutra) je noční lasicovitou šelmou obývající převážně tekoucí vody, tedy větší řeky i potoky. Vyskytuje se také na vodách stojatých (rybníky a přehrady). Vydra k pohybu ve vodě využívá především dlouhý a silný ocas a také plovací blány mezi prsty nohou. Mláďata vychovává ve vyhrabané noře v břehu vodního toku s východem pod vodou. Živí se převážně rybami. Kromě toho však konzumuje také vodní červy, plže a mlže, obojživelníky, ptáky a jejich vejce i drobné savce. Při pohybu ve vodě vytváří krátká a hustá srst na těle vydry vzduchový polštář, který ji chrání před chladem. Vydra je tedy dokonale uzpůsobena pobytu ve vodě, dobře plave a potápí se (pod vodou vydrží až 4 minuty). Vystavovaný preparát byl vyhotoven z mladé vydry nalezené na hlavní silnici ve Velkých Karlovicích - Léskovém asi 0,5 km pod bývalým hotelem Razula v lednu roku 2014. Vydra uhynula následkem střetu s projíždějícím automobilem. Bohužel je tento důvod úhynu v posledních letech u této šelmy dost častý. Vývoj početnosti vydry zaznamenal v posledních desetiletích v ČR zásadní změny. Z původně velmi vzácného zvířete postiženého mimo jiné i dlouhodobým působením chemických látek v prostředí v posledních desetiletích došlo ke zvýšení stavů, což je patrné i na Valašsku. Vydra se nevyskytuje už jen na dolních tocích obou Bečev i spojené Bečvě, ale také na jejich horních úsecích, na říčce Senici a jinde. I proto jsou případy přejetých vyder na silnicích časté. Větší výskyt vyder v našem regionu přináší s sebou více konfliktů s chovateli ryb, protože tyto přerybněné lokality se stávají častým terčem návštěv vydry. Vydru však nemusíme vidět, ale při našich toulkách na valašských tocích můžeme zaznamenat její výskyt i podle pobytových znaků - stop nejlépe na sněhu v předjaří a také podle trusu s množstvím rybích kůstek na kamenech uprostřed řeky.

Bobr evropský (Castor fiber) je největším hlodavcem žijícím u nás i v Evropě. Je zavalitého těla s rezavě hnědou srstí někdy až s nádechem černé a silným plochým ocasem. Váží až 33 kg. Bobr je podobně jako vydra dobře přizpůsobený životu ve vodě, přičemž je aktivní i v zimě (neprodělává zimní spánek). Historie jeho rozšíření u nás je vázána i na jeho využívání pro komerční účely, především pro ceněnou kožešinu a produkty jeho žláz využívané v kosmetice. Proto byl na našem území bobr dvakrát vyhuben, choval se také na farmách. Ještě koncem 70. let 20 století nebyl uváděn v knize Naši savci jako obyvatel našeho státu. Nedlouho potom nastal návrat bobra k nám - zčásti přirozenou cestou z Polska a Německa, zčásti pomocí jeho vysazování v Litovelském Pomoraví i jinde. Tak se na přelomu tisíciletí dostal bobr i k nám do oblasti Středního Pobečví na řeku Bečvy a stopjaté vody v jejím okolí, aby se posléze objevil jen sporadicky na Vsetínské Bečvě, ale hlavně nastálo na Rožnovské Bečvě. Bobr je převážně býložravec. V letním období se živí různou vegetací. V zimě se živí kůrou větví ze stromů, jejichž zásoby si připravuje přes léto. Proto také bobr kácí stromy....Podobně jako vydra si bobr hloubí nory v březích tekoucích nebo stojatých vod. K pohybu ve vodě za potravou však bobr potřebuje určitou výšku její hladiny. Při nedostatečné hloubce vody si proto bobr staví na tocích přehrady z hrubších větví i kmenů, které mu ji zajistí. Na severu Evropy nebo v Rusku tímto způsobem bobr přetváří krajinu, podobně jako v mnohem větší míře jeho příbuzný bor kanadský na Aljašce. Ale tak daleko nemusíme letět – tyto „přehrady“ je možné spatřit i v našem regionu. Jedna z prvních byla postavena u Hustopečí nad Bečvou u výtoku vody ze štěrkového jezera do Bečvy, další menší byla zjištěna na výtoku Špičského potoka do Bečvy u Černotína. Před několika lety přehradil bobr dokonce Rožnovskou Bečvu nad Rožnovem pod Radhoštěm. Také bobr a jeho častější výskyt u nás s sebou přináší kolize s rybničním hospodařením (porušování hrází) nebo kácení velkých a hodnotných stromů v parcích (např. na jižní Moravě…). Preparát bobra byl vyhotoven z jedince přejetého autem na okraji Rožnova pod Radhoštěm v lednu roku 2014.

Přijďte se v letních parných dnech zchladit do útrob zámku Kinských ve Valašském Meziříčí a pokochat se nádhernou preparací těchto zajímavých zvířat, která jsou nyní stálými obyvateli našeho regionu.

Karel Pavelka, zoolog Muzea regionu Valašsko (text vyhotoven dle různých pramenů a vlastních poznatků)

http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/karel-pavelka/