Lavička 11

Hemžení ve starém dřevě

Příroda nezná pořádek, tak jak jej chápeme my. Ekosystémy mají jiný řád, jakousi rovnováhu, které říkáme stabilita. Stromy si neuspořádaně rostou, staré části opadávají, rozkládají se… a nic přitom nepřijde na zmar. Na neduživých, nemocných větvích již neroste tolik listů, dřevo je pak osluněné a prohřáté. V takovém dřevě se daří mnoha larvám hmyzu, které proces umírání větví urychlují. Zároveň poskytují široce prostřený stůl například strakapoudům a žlunám.

Do dřeva narušeného činností ptáků a hmyzu následně napadají výtrusy různých hub, které dřevo připraví pro život jiných druhů hmyzu. V jejich plodnicích nachází hmyz dostatek potravy a ochrany. Je to pro něj pravý ráj. Dřevokazné houby jsou pro zpracování starého dřeva nepostradatelné. Bez jejich působení by bylo dřevo stromů pro většinu druhů hmyzu nepoživatelné. Jen měkké, podhoubím prorostlé dřevo dokáže nasytit armádu larev tesaříků či kovaříků.

Víte, že mezi nejstarší stromy ČR patří lípa na Českomoravské vrchovině o stáří asi 600–800 let?

Ozdoba každé zahrady

Krásné, cihlově červené květy podobné květům jabloní se otevírají v dubnu až květnu na keřích kdoulovce japonského (Chaenomeles japonica). Tento elegantní přistěhovalec z Japonska patří k nízkým, jen metr až dva metry vysokým keřům. Na jeho krátkých větvičkách rostou trny, podobně jako u naší domácí trnky. Kdoulovec není dekorativní jen na jaře, kdy rozkvétá, ale svůj půvab má i po odkvětu, kdy se vyvíjejí plody – kulovité, žlutozeleně zbarvené malvice. Právě pro celkový okrasný vzhled se keř stále častěji vysazuje nejen do parků, ale i do zahrádek, lze ho použít dokonce i do nízkých živých plotů. Kdoulovce se množí hřížením nebo semeny.

Víte, že plody kdoulovce jsou jedlé a mají více vitaminu C než citron?

Pro nakyslou a svíravou chuť se však plody kdoulovce nepojídají samostatně, spíše se přidávají na dochucení a ovonění např. do sirupů. Vložené do skříně brzy provoní také oblečení.