Vyšlo 36. číslo časopisu Valašsko, vlastivědná revue

Právě vyšlo nové číslo revue Valašsko, které si můžete za nejnižší cenu na trhu zakoupit na pracovištích Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně, Valašském Meziříčí a Lešné. A nebo jej můžete získat spolu s dalšími cenami, pokud se zúčastníte soutěže Po stopách dinosaurů na Vsetínskou noc 2016 v sobotu 4. června, a budete vylosování v desítce šťastných výherců.

Vydávání muzejního časopisu již druhým rokem podporuje firma GALVAMET spol. s r. o., která provozuje ve Vsetíně od roku 1999 kalírnu kovů. Kromě sponzoringu zaměřenému na podporu přírody a kultury v regionu se firma věnuje dalším kulturním a edukačním počinům: vybudovala naučnou ekologicko-průmyslovou stezku a školicí středisko a zřídila ve svém objektu v areálu bývalé vsetínské zbrojovky muzeum, do nějž soustředila řadu exponátů vztahujících se nejen k historii závodu datující se od roku 1938, ale také k české státnosti, a to zejména v období 2. světové války a v přelomových letech 1968 a 1989.

Časopis Valašsko č. 36 přináší opět pestrou nabídku příspěvků z historie i současnosti našeho regionu. Dočkáte se pokračování statě historika Tomáše Baletky o retribučních procesech a k tématu 2. světové války se váže i koláž historických fotografií dokumentujících partyzánský odboj, jejichž výběr provedla Ivana Ostřanská.

V sekci Lidé a společnost jsou zařazeny články o historii cukráren na Valašskomeziříčsku od Jitky Slezákové, o spolupráci Josefa Válka a Františka Táborského na realizaci dnes již legendárního vlastivědného periodika Naše Valašsko od Ondřeje Volčíka, o spisovateli Ozefu Kaldovi od literárního teoretika a beletristy Františka Všetičky a o Marii Podešvové od emeritní pedagožky Marie Mikulcové, která čerpala z osobních vzpomínek a z korespondence s paní spisovatelkou.

V sekci Lidová kultura a folklor vás seznámí s kolekcí kraslic Muzea regionu Valašsko kurátorka etnografických fondů Milada Fohlerová, která v dalším článku pomocí dobových dokumentačních fotografií z muzejního fotoarchivu zprostředkovává dovednost našich předků, a to podomáckou výrobu vázání na formě. O tom Jak sa na Vałašsku ďełały rúzné pagáčky se dočtete v nářečních ukázkách ze Lhoty u Vsetína, které již tradičně pro vás vybírá Hana Goláňová z pražského Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Do světa folkloru vás zavedou příspěvky hned několika autorů: Dalibor Malina připravil komentář k výtahu dosud nepublikovaného rukopisu Oldřicha Šuleře o slavném muzikantovi Janu Pelárovi, spisovatelka Ivanka Radilová se věnuje životu a dílu Milána Švrčiny, Radek Bryol zavzpomínal na meziříčského primáše Staňu Sadílka, atmosféru Vševalašského (už desátého) bálu v Bystřici pod Hostýnem zachytila Alžběta Vejrostová a o valašských tancích píše v rubrice Muzejní zpěvníček Jaroslav Kneisl. Regionální etnografka a muzejnice, paní Eva Urbachová spolu s redakční radou neopomněla pogratulovat svému dlouholetému kolegovi a příteli PhDr. Karlu Pavlištíkovi k jeho významnému letošnímu jubileu.

Do sekce Umění a průmysl připravila článek o sochaři Leopoldu Christovi kurátorka valašskomeziříčského muzea Ivana Ostřanská, která poukazuje zejména na jeho záslužný počin, jakým je jeho rodinná kronika o Valašském Meziříčí a Krásně, uložená ve sbírce muzea. Při příležitosti letošního odlévání otisku rukou Jindřicha Štreita ve valašskomeziříčské školní huti požádala historička umění Kamila Valoušková známého fotografa o rozhovor, který provází výběr z autorova nejnovějšího cyklu dokumentárních fotografií Lidé bez domova. Jana Mitrová a Radek Bryol ve svém příspěvku zpracovali historii i současnost výroby ohýbaného nábytku v Bystřici pod Hostýnem, jejíž tradice trvá už 155 let. Do rubriky V ateliéru oslovila s několika otázkami "na míru" Olga Mehešová designéra Jaroslava Juřicu, autora návrhu židle 002 pro TON, a. s. Z básní haiku od Miroslava Urubka můžete ochutnat v rubrice Poezie (Dalibor Malina).

V novém čísle vám také nabízíme čerstvé informace z regionu a dostanete od nás několik tipů na výstavy, akce či četbu. Seznámíme vás s novým internetovým portálem eBadatelna Zlínského kraje (Milan Ošťádal) a s krátkou, ale živou historií muzejních nocí v regionu (Kamila Valoušková, Olga Mehešová). Pozveme vás na Hejův nožík (Lenka Kučerová), do Muzeua řeznictví ve Valašském Meziříčí (Ivana Ostřanská, Aleš Linduška), do expozice historického nábytku z ohýbaného dřeva v bystřickém zámku (Olga Mehešová), na výstavu tapiserií a liturgického textilu ze sbírek UPM v Praze do MaGC ve Valašském Meziříčí (Martina Lehmannová) a na výstavu Graffiti ve vsetínském zámku (Pavel Mašláň). V jednom z příspěvků připomeneme zdařilou výstavu obrazů malíře Miloše Borii, kterou ve zlínské galerii připravil kurátor Ivan Bergmann, a doporučíme Vám prostřednictvím etnografa Daniel Drápaly publikace Tajemství v názvech ukrytá a Uchováno budoucím generacím. A ani tentokrát jsme nezapomněli na školy a pedagogy! Archeolog Samuel Španihel připravil 1. díl seriálu Archeologie Valašska – Starší a střední doba kamenná (a v rubrice Za tajemství depozitářů rozebírá jeden ze sbírkových předmětů – kamennou teslu lidu se šňůrovou keramikou) a etnografka muzea Milada Fohlerová píše na přání z řad učitelů o tradičních velikonočních vajíčkách na Valašsku.

V sekci příroda muzejní ornitolog Karel Pavelka publikuje první díl svého příspěvku o ptácích valašských pastvin a luk věnovaný pěvcům (v zimním čísle otiskneme nepěvce). V rubrice Příroda s prožitkem se dočtete o prvních bylinách, které na jaře jako jedny z prvních rozkvétají, a dozvíte se o jejich léčivých účincích (Bohdana Šimčíková).

Přejeme Vám příjemné i poučné čtení a zájemcům o publikování z řad odborné i laické veřejnosti připomínáme, že uzávěrka letošního druhého, a to prosincového čísla je už 1. října.

Olga Mehešová, redakce časopisu VVR