30.květen 2013
V prodeji poprvé na Muzejní noci ve Valašském Meziříčí (31. 5.) i ve Vsetíně (1. 6.).
Vlastivědná revue Valašsko, kterou vydává Muzeum regionu Valašsko od prosince 1998 dvakrát ročně, slaví jubileum. Právě vyšlo její 30. číslo, které bylo na všech pracovištích muzea poprvé v prodeji na letošní muzejní noc.
Co si v pestré nabídce z oblasti tradičních témat: historie - příroda - lidé - umění - události můžou čtenáři přečíst tentokrát?
V rubrice Navštivte… zve redakce časopisu do nové a návštěvnicky úspěšné enviromentální expozice ve vsetínské zámecké věži Příroda hrou.
Co znamená zdejší kraj pro takové osobnosti jako je ředitel gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí akad. malíř Jan T. Strýček, valašskomeziříčský architekt Zdeněk Trefil, bývalý ředitel Muzea regionu Valašsko Ing. Milan Půček nebo šéfredaktor Valašského deníku Miroslav Urubek se mohou čtenáři dozvědět z oblíbené rubriky Čím je pro mne Valašsko?
V sekci populárně-naučných článků nabídne časopis pokračování dvou odborných příspěvků z minulého čísla od pracovníků muzea. Článek Žijí s námi... od Karla Pavelky je po ptactvu věnovaný výskytu savců ve městě a pojednává o životě ježků, rejsků, netopýrů, mnohých hlodavců a dravců v lidských sídlech. Příspěvek od Jitky Slezákové uzavírá kapitoly z historie školství v Lešné u Valašského Meziříčí.
Z odborných textů čtenáře může zaujmout i podrobná historická studie od badatele Karla J. Maliny o fojtství na Prostřední Bečvě (a o tamějších fojtech), ve které uvádí, že tato valašská obec byla ustavena ve druhé polovině roku 1703, a letos si tak připomínáme 710 let od jejího předpokládaného založení.
Poutavé čtení slibuje článek další odborné pracovnice muzea, botaničky Jany Tkáčikové o lidovém léčení na Valašsku, v němž se lze dočíst, která z bylinek pomáhala např. proti uřknutí...
Milovníci výtvarného umění jistě uvítají hned dva příspěvky o rožnovském akad. sochaři Mariovi Kotrbovi, které doprovází bohatá barevná obrazová příloha s kvalitními fotografiemi Jakuba Sobotky. Josef Maliva k životní i umělecké dráze sochaře uvádí: „Pro většinu z nás zůstane Marius Kotrba především předním vynikajícím českým sochařem z přelomu 20. a 21. století, který ctil klasické umělecké principy, hmotu a její zákonitosti, a celé své dílo zasvětil duchovní sféře, ve které prvky etiky, religiosity i rozporných fenoménů lidství hrály primární roli.“ A v osobní črtě vzpomíná na svého přítele, kolegu i jeho dílo valašskomeziříčský sochař Jaroslav Koléšek: „Mariovy sochy nebyly stavěny pouze pro úzký okruh teoretiků či kunsthistoriků. Mario dokázal myslet na všechny, kdo kolem nich projdou, chtěl, aby také něco zažili a prožili…“
Sochařským realizacím jsou věnované i další články, a to o oceněném souboru fotografií barokních soch sv. Jana Nepomuckého objektivem Karla J. Maliny od Olgy Mehešové a o díle sochaře Olbrama Zoubka ve Valašském Meziříčí od předsedy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí Jana Suchého.
K letošnímu cyrilometodějskému výročí se váže příspěvek pracovníka rožnovského muzea Radka Hasalíka o cyrilometodějské tradici na Moravském Valašsku s pozváním na výstavu v tamějším muzeu a pozvánka na výstavu do Lapidária Trojice ve Valašském Meziříčí, kterou připravila historička muzea Ivana Martišková. Od této autorky jsou i další drobnější čtivé příspěvky z oboru regionální historie, např. o „valašském králi“ A. Mikyškovi či o valašskomeziříčské firmě Kremel & Kremel (ve spolupráci s A. Žlebkem).
O rozhovor s významnou osobností regionu se zasloužil z externistů Martin Lukáš, který kladl otázky vsetínskému nakladateli a majiteli knihkupectví a Galerie V Poschodí PhDr. Daliboru Malinovi, a to při příležitosti jeho loňských sedmdesátin.
V rubrice V ateliéru se čtenáři pomyslně zastaví na návštěvě u keramiků, manželů Cendelínových ve Vizovicích a Za tajemstvím depozitářů se vydají ve společnosti archeoložky Evy Čermáková, která tentokrát představí z muzejních sbírek špičák jeskynního medvěda z jeskyně Šipky.
Vloženou přílohou čísla je bibliografie čísel 21-30 od bývalé výkonné redaktorky revue Hany Jabůrkové.
Nabídka článků jubilejní vlastivědné revue, která právě slaví krásné „třicátiny“, je tedy opravdu rozmanitá, a lze jen doufat, že osloví a potěší široký okruh čtenářů.
Olga Mehešová, výkonná redaktorka VVR
