19.prosinec 2016
I v roce 2016 pokračovalo naše muzeum v provádění terénních archeologických akcí všeho druhu. Díky osvětě mezi stavebníky i laickou veřejností se zálibou v archeologii se nám daří podchytit stále více stavebních akcí, zachránit více náhodných nálezů, a tak budovat stále podrobnější archeologický obraz našeho regionu.
Již první výzkum v roce 2016 přinesl pozitivní nález. Na břehu Rožnovské Bečvy v blízkosti domu „U Fortelků“ byl zachycen kamenný základ a fragment zdiva neznámé stavby. Bohužel nedostatek movitých nálezů nám neumožnil přesnější datování, a tak jsme jenom na základě několika střepů určili existenci domu do období ranného novověku. Pomohly nám však písemné prameny, a to více než jsme očekávali. Z nejstarší indikační skici víme, že na nábřeží v místech výkopu stál pouze jeden dům. Jednalo se o velkou stavbu s vnitřním dvorem a připojenou zahradou, stojící vně městských hradeb, o které se však dům i zahrada zadní částí opíraly. Majitelem byl roku 1834 jistý Ignatz Wallauschek, tedy Ignác Valoušek. Díky jeho potomkům jsme zjistili, že Ignác byl koželuhem, což koresponduje s umístněním domu za hradbami, aby byli měšťané ušetřeni zápachu. Z Krásna nad Bečvou, z trávníku za knihovnou, pochází pravděpodobně o něco mladší drobná destrukce neznámého domu.
Dalším objevem byla částečně dochovaná zděná struktura pod vjezdem do tzv. nového zámku v Brankách. Tento nález byl úplně bez movitých nálezů a samotný fragment brány byl ve velice špatném stavu, takže identifikace zůstává otázkou.
Největším výzkum proběhnul v Zašové v bývalém trinitářském kláštere sv. Josefa. V rámci rekonstrukce rajského dvora jsme se pokusili zachytit jednotlivé fáze jeho výstavby. Podařilo se nám doložit vícero typů předláždění, mimo jiné i zaniklé schodiště, dobové potrubí a hlavně odpadní jámu plnou kuchyňského a stolního odpadu z první poloviny 18. století. Tenhle zajímavý soubor obsahuje různorodou keramiku, sklo a zvířecí kosti. Díky svému složení a datování jde o poměrně neobvyklý nález, který nachází svou analogii jenom vzácně.
Jediný revizní výzkum roku 2016 se zaměřil na dokumentování mohyl kultury se šňůrovou keramikou v okolí Němetic. Díky naším spolupracovníkům se nám podařilo lokalizovat obě skupiny, které zkoumal již archeolog I. L. Červinka a konečně je zaměřit. Kromě těchto, dnes částečně známých mohyl, jsme objevili ještě několik objektů, které by mohly odpovídat mohylovým hrobům, avšak správnost této teorie potvrdí až archeologický výzkum.
Z nálezů získaných od našich spolupracovníků můžeme vyzdvihnout zejména nález měděné sekerky ze Zašové, která patří k významným nálezům minimálně v rámci České republiky. Zajímavým artefaktem je i velký sekeromlat kultury nálevkovitých pohárů z Kelče, pseudoamfora z mladší doby bronzové nalezená ve vývratu na Světíkově nebo miniaturní středověký hrnec z Krásna nad Bečvou.
Získaná fakta a artefakty jsou nebo budou podrobeny odbornému zkoumání v blízkých zimních měsících, kdy archeologická činnost v terénu utichá a naopak se rozvíjí aktivita muzeálního a badatelského charakteru.
Mgr. Samuel Španihel, archeolog
