Ptačí jaro vrcholí

Ptáci patří u lidí k nejpopulárnějším zástupcům říše zvířat. Jsou různé velikosti i zbarvení a různého vzhledu. Rovněž jejich hlasové projevy jsou různorodé. To si mnozí uvědomujeme již na počátku jara, kdy ptačí zpěv začíná již se svítáním.

Ptáci, co se nyní ozývají nejen v přírodě, ale i v obcích a městech, jsou převážně drobní ptáci z řádu pěvců. Vyznačují se především tím, že mají oproti jiným ptačím skupinám velmi vyvinutý hlasový nástroj zvaný syrinx. Ten je umístěn kolem hltanu a je základním předpokladem kvality hlasu. Ptačí hlasy mají mnoho podob a funkcí. I když klasifikace ptačích hlasů není konečná, v odborné literatuře se uvádí až 15 ptačích hlasů, které mají různé funkce v životě ptáků. Jde o zpěv, hlasy teritoriální, hlasy varující, hlasy mláďat, hlasy potravní, agresivní hlasy atd. Moderními přístroji bylo zaznamenáno, že ptáci vyluzují zvuky o frekvenci 300 až 400 zvuků za sekundu. Tyto jednotlivé zvuky není schopen člověk postřehnout, ale ptáci je rozeznávají velmi dobře. Je to tím, že rozlišovací schopnost ptačího sluchu je 20x lepší než u člověka. Kmitočet ptačích hlasů se nachází v mezích slyšitelnosti lidského ucha v rozmezí 20 Hz až do 20 000 Hz. U některých druhů se vyskytují i frekvence nad horní hranici tohoto rozmezí, ale jsou pochybnosti o biologické funkci těchto zvuků. Mnoho ultrazvukových tónů se např. nachází ve zpěvu červenky obecné, která byla letos vyhlášena Českou společností ornitologickou Ptákem roku. Dále se vyskytují také u dalších druhů, jako je cvrčilka zelená, strnad obecný, strnad luční a jiných.

Nejnápadnějším hlasovým projevem většiny pěvců je zpěv. Jeho funkcí je nejen obrana teritoria, ale také soupeření samců o samice. Zpěv svědčí o kondici zpívajícího samce a proto si samice vybírají samce se silnějším a rozmanitějším zpěvem. Zpěv je u jednoho druhu poměrně proměnlivý. Samci bez samice zpívají intenzivněji než samci spárování se samicí. Na rozdíl od ostatních ptačích hlasů je zpěv vrozen jen v menší míře – dědí se spíše charakter provedení zpěvu, druhové zvláštnosti a tempo jeho projevu. Vše ostatní získává mladý samec odposlechem a napodobováním dospělých zpívajících samců. Zpěv se formuje během prvních dvou měsíců života mladých ptáků. Četnost zpěvu během dne hraje v době rozmnožování u ptáků důležitou úlohu. Počet opakování zpěvu během dne u některých druhů je vysoké – tak např. u lejska malého bylo zjištěno za jeden červnový den až 2 007 opakování jeho zpěvu, u budníčka menšího 2 860 a u lindušky lesní dokonce 3 377. Ptáci jsou schopni přednášet svůj zpěv v různých výškách. Šířka zvukového spektra ptačího zpěvu tak dosahuje i mnoha oktáv – u zmíněné červenky je to 6 oktáv, u budníčka menšího necelých 6 oktáv.

Ptáci se projevují v průběhu roku svými hlasy s různou intenzitou. V zimě zpívá jen několik druhů, jak skorec vodní, střízlík obecný nebo zimující červenka obecná. S postupujícím jarem dochází k vzrůstu četnosti a intenzity zpěvu s tím, jak se prodlužuje den. Maximum zpěvní aktivity pak nastává po návratu posledních tažných druhů začátkem až v polovině května. V červnu se pak již zpěvní aktivita snižuje především v druhé polovině měsíce a v červenci již zpívají jen některé ještě dosud hnízdící druhy. Proměnlivost zpěvní aktivity je však viditelná i během dne. Nejintenzivněji zpívají ptáci v ranních hodinách od východu slunce asi do 10 hodiny letního času a pak zase navečer a před setměním, přičemž některé druhy zpívají více navečer (především kos černý, drozd zpěvný a další velké druhy drozdů). Zpěvní aktivitu pěvců ovlivňuje také počasí – při zatažené obloze a dešti zpívají méně než za slunečního svitu. Druhy zpívající více navečer mají ovšem při zatažené obloze vyšší zpěvní aktivitu než za slunečného rána (červenka, kos a další drozdi). Při nízkých teplotách a silnějším větru a také při silném dešti klesá zpěvní aktivita ptáků na minimum. Z dalších skupin ptáků jsou např. sovy aktivní v noci, noční zpěvní aktivita je známa i mezi laiky třeba u slavíka obecného. Dalšími druhy se soumračnou a noční hlasovou aktivou jsou křepelka polní nebo chřástal polní. Rovněž kvalita ptačího zpěvu kolísá – to je patrné na ptácích u nás zimujících v předjaří, kteří začínají zpívat. Zpočátku jsou zpěvu tiché a ještě neumělé a s postupujícím jarem a větším počtem zpívajících jedinců stejného druhu se kvalita zpěvů postupně zvyšuje.

Nyní v počínající třetí dekádě května jsou u nás přítomny již i poslední tažné druhy. Spektrum hlasových projevů ptáků je tak kompletní. Zpěvy a další teritoriální a jiné ptačí hlasy jsou využívány ornitology při zjišťování výskytu druhů v různých prostředích, v chráněných územích i v různých geografických i geomorfologických celcích. Tito specialisté tak musí znát základní hlasové projevy u nás hnízdících ptačích druhů, protože zjišťování výskytu ptáků dle hlasů je hlavní a nejrychlejší metodou. Vždyť v České republice hnízdí na 250 druhů ptáků. Velké využití má tato akustická metoda determinace ptáků při nyní probíhajícím mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice, které bylo zahájeno v roce 2015 a potrvá až do roku 2017. Celé území našeho státu je mapováno v základních kvadrátech o velikosti asi 11,2 x 12 km, které jsou dále rozděleny na 16 minikvadrátů. Základní součásti projektu je nejen zjištění maximálního počtu druhů v dotčeném kvadrátu, ale i provedení dvou hodinových sčítání ve třech minikvadrátech v jednom roce mapování. Mapování hnízdního rozšíření ptáků probíhá v celé Evropě a Česká společnost ornitologická patří spolu se španělskou společností po ochranu ptáků ke koordinátorům tohoto evropského Atlasu hnízdního rozšíření ptáků.

Karel Pavelka, zoolog Muzea regionu Valašsko

Literatura: Hudec K. a kol. (1994): Fauna ČR a SR, sv. 27. Ptáci – Aves, díl I. (2. přepracované a doplněné vydání). Academia Praha.

http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/karel-pavelka/