30.prosinec 2018
Z dokumentace mikulášské obchůzky v Horní Lidči
V rámci výzkumu výročního zvykoslovného cyklu na Valašsku jsme se v neděli 2. prosince vydali s muzejním fotografem Milanem Ošťádalem do Horní Lidče. Cílem dokumentace byla tamější mikulášská obchůzka, která zde byla vsetínskými muzejníky naposledy dokumentována v letech 1984 a 2006, terénní výzkum s fotografickou dokumentací pak proběhl pouze roku 1992.
Stejně jako v dalších obcích Hornolidečska jsou zdejší Mikuláši odlišní od zbytku Valašska:
První odlišností je termín obchůzek je soustředěn nikoli na předvečer dne svatého Mikuláše, nýbrž na víkend, pokud možno předcházející svátku tohoto světce. Aby byly masky schopny navštívit všechna obydlí v rozlehlé vesnici, bývají zde v posledních letech obchůzky rozděleny do dvou dní – letos to byla sobota a neděle 1. a 2. prosince, kdy se v obchůzkách každý den vystřídaly dvě skupiny mladých mužů. V roce 1984 a 1993 se obcházelo pouze v sobotu.
Dalším a nejpodstatnějším rozdílem je složení mikulášské skupiny. Masky, kterých bylo podle dotazníkových výzkumů z let 1984 a 2006 v obci 7, letos 10 (podle starších vzorů byly v posledních letech zhotoveny ještě další masky čertů a „kvašáka“), se dědí z generace na generaci, jen se každoročně opravují.
Postavy mikulášské obchůzky v Horní Lidči:
Svatý (jak se tady říká Mikuláši): oblečen v ornátu, na hlavě biskupskou čepici, nosí dřevěnou berlu.
Čerti: původně 2, letos 4, oblečeni v bílo-černých kožešinách, s velkými rohy na hlavách a dlouhým červeným jazykem z úst, okolo pasu velké kovové zvonce. V minulosti měli čerti kolem úst „ježovinu“ (vyčiněnou kůži z ježka) – magický zdraví upevňující prvek, kterým píchali především mladá děvčata. Ježovina se u čertů uvádí ještě v roce 1984, dnes už se na maskách nenachází.
Smrt: bíle oděná maska s bílou škraboškou a kosou s nápisem: Beru staré klebetnice a mladé falešnice.
Koník: postava vojáka s červenou škraboškou, modrou dragounskou blůzou, oděná v tmavých rajtkách, vysokých botách, červené sukni, jezdí na imitaci koně a v ruce má šavli. Tato maska pravděpodobně odkazuje na vpády Tatarů, kteří plenili obec v minulosti.
Kvašáci (dříve nazýváni Židé): původně 2, nyní 3, oděni v zaplátovaných nohavicích, kožešinových kabátech, výrazným prvkem je škraboška s velmi dlouhým nosem. V minulosti nosili dlouhý pytel (plnili tedy funkci nosičů darů, které vybírali za obchůzku), dnes mívají čagan či hůl a láhev v punčoše (masky jsou dnes nejčastěji obdarovány penězi a alkoholem).
Obchůzka mikulášské družiny má v Horní Lidči zřejmě velmi dlouhou tradici – zmiňována už je před 1. světovou válkou a za více než třicet let, co byla v obci prováděna její muzejní dokumentace, se změnila jen minimálně.
Při zpáteční cestě z Horní Lidče jsme se nemohli nestavit opět i v Lužné, kde v neděli obchůzka také probíhala a kde už jsme tamější mikulášskou jízdu dokumentovali v roce 2017 a o níž se můžete více dočíst v čerstvém vydání Valašska – vlastivědné revue č. 41.
etnograf Muzea regionu Valašsko
