18.srpen 2017
V loňském roce byl dokončen amatérský dokumentární film Básník dřeva, který získal řadu ocenění.
Filmový amatér PhDr. Eduard Mocek z Frýdku-Místku se filmování věnuje již téměř 20 let (od 1998) a v poslední době patří k nejúspěšnějším filmovým amatérům u nás, neboť se v TOP tabulkách umisťuje do 5. místa.
Je členem Českého svazu pro film a video se sídlem v Kroměříži – organizace sdružující aktivní tvůrce a zájemce o neprofesionální film a video. Za dobu své filmařské činnosti vytvořil přes 30 krátkých filmů, které jsou převažně dokumentem, medailonkem či reportáží z akcí a cest, ale natočil rovněž filmové písničky dle Jarka Nohavici (2000–2002) a dokonce také pohádku pro dospělé (Playboy Ferda, 2005). Inspiraci nachází nejen v rodném kraji (v kultuře, přírodě, aviatice aj.), ale i na svých zahraničních dovolených (Řecko, Egypt, Tunisko, Provence aj.).
Mnohé z jeho filmů jsou věnovány umělcům: snímek Ponašimu (2003) je medailonkem slezské lidové básnířky Olgy Tlučkové a poeticky laděný film Z listů důvěrných (2008), za nějž obdržel celkem 14 hlavních cen (!), vypráví o milostném vztahu Leoše Janáčka. Častým námětem Mockových filmů je ovšem život a dílo umělců výtvarných. Zpracoval medailony frýdecké malířky Elišky Servátkové (2006) a výtvarnice Evy Kučerové-Landsbergrové (2005), natočil snímek Návštěvy u výtvarníků (2014) či reportáž z Mezinárodního sympozia Frýdlantský umělecký smalt Umění ohně (2007). Spolupracoval s Ľuborem Patschou z Liptovského Hrádku na prvním amatérském česko-slovenském koprodukčním filmu Příběh slovenské řeky (2009), za nějž získali 17 ocenění, a to v Čechách, na Slovensku i v Polsku. Snímek pojednává o výtvarníkovi Ferdišovi Dušovi a o jeho tvorbě inspirované řekou Váh.
V roce 2016 dokončil Eduard Mocek dokumentární film o slavném slovenském architektovi Dušanu S. Jurkovičovi, příznačně nazvaný Básník dřeva. Jeho nejnovější snímek je právě k vidění na probíhající výstavě Zrodenie básnika dreva, která byla zahájena 22. května v Hájovně Múzea ľudovej architektúry pod hradem Ľubovňa a potrvá do 30. září. Autor filmu při jeho přípravě spolupracoval s řadou institucí, včetně vsetínského muzea, kterému rovněž poskytl souhlas s prezentací filmu na letošní Jurkovičově výstavě. Film byl oceněn 1. cenou na soutěži Seniorforum v Kroměříži, 2. cenou na festivalu Střekovská kamera v Ústí nad Labem a čestným uznáním na ARSfilmu.
Vsetínské muzeum se podílelo spolu s Ľubovnianským múzeem a Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na realizaci výstavy Zrodenie básnika dreva, jejímž hlavním tématem je Jurkovičova inspirace projevy lidové výtvarné kultury, a to zejména v počátcích architektovy tvůrčí činnosti spjaté s Valašskem (1889–1899).
Výstava je tedy zaměřena na Jurkovičovy národopisné aktivity, studium lidové kultury i její reflexe v tvorbě „špecialisty antického slohu slovanského“ a „básníka dřeva“, jak byl v 90. letech 19. století začínající architekt okouzlený dřevěnou karpatskou architekturou, tvaroslovím lidového nábytku i bohatstvím lidové ornamentiky nazýván. Ve výstavě jsou prezentovány nábytkové kolekce, z nichž dvě pocházejí ze Vsetína a jsou autentickými ukázkami architektovy designérské činnosti ve 2. polovině 90. let 19. století. Další dva soubory, které spravuje rožnovské muzeum, jsou dokladem oblíbenosti stylového nábytku na Valašsku, který dle Jurkovičových návrhů či inspirovaný jeho dílem zhotovovalo na objednávku během prvních desetiletí 20. století zřejmě několik regionálních stolařských dílen.
Srdečně Vás zveme na výstavu o Dušanu S. Jurkovičovi, jenž je považován za zakladatele moderní slovenské architektury. Jeho tvorba, která se stylově klene od historismu konce 19. století přes secesi až po meziválečný funkcionalismus, vznikala v průběhu více než 50 let a je rozeseta po Moravě, Čechách, Slovensku i Polsku. Na Valašsku po sobě Jurkovič zanechal klenot moravského folklorismu – soubor malebných dřevěných staveb na Pustevnách (1899), z nichž bohužel Libušín v roce 2014 vyhořel a metodou tzv. věděcké rekonstrukce je postupně obnovován (dokončení prací se plánuje do roku 2019).
Mgr. Olga Mehešová, autor scénáře výstavy