17.březen 2011
Popeleční (nebo též škaredou) středou (letos 9.3.), započal svou vládu na dlouhých čtyřicet dní přísný předvelikonoční půst.
Pojďme raději zavzpomínat na poslední dny panování vládce milejšího, pro něž je charakteristická nevázaná zábava, rej masek a hojnost jídla a pití. Řeč je o masopustu.
Masopust patří k původním lidovým tradicím, jež jsou na Valašsku už jako jedny z mála dosud živé a dodržované a dokonce i obohacované o stále nové prvky. Naprosto se již vytratila původní prosperitní funkce, většina lidí už dnes nezná původní význam, ani časový rozsah masopustu, přesto je tento zvyk stále udržován autenticky a s nadšením. Prioritní je dnes funkce společensky-zábavná a možná právě díky ní si masopust udržuje své pevné místo v životě vesnického kolektivu. Nejživější je tento zvyk v obcích jižního Valašska. My jsme se však při terénním výzkumu, který proběhl v sobotu 5.3.2011, zaměřili na obce etnograficky ne příliš probádané ležící na pomezí Valašska, Zálesí a Hané – Loučku, Kladeruby a Choryni.
