28.březen 2013
Muzeum zpřístupňuje veřejnosti část vzácné kolekce valašských malovaných vajíček.
Malované vajíčko – symbol Velikonoc Od pradávna bylo vejce symbolem plodnosti, narození, života, také proto má své nezastupitelné místo o Velikonocích – svátcích obnovy života spojených jednak s příchodem jara, jednak se zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.
Původní užití malovaných vajíček však nesouviselo s Velikonocemi, ale s vírou v posmrtný život či znovuzrození, proto se kladla mrtvým do hrobu.
Nejstarší doklad zdobených vajíček na našem území pochází právě z hrobu, a to z 11. století z oblasti Břeclavska na jižní Moravě, kde byly nalezeny skořápky původně černé či červené barvy s rytým geometrickým ornamentem.
Vlivem křesťanství ovšem během 11. století původní účel zdobeného vejce jako obdarování mrtvým zeslábl, zato postupně zesílil jeho význam jako dar živým.
Magická moc vajíček se ještě znásobovala jejich barvením a výzdobou.
Barevnost vajíček byla původně dána dostupností přírodních barviv – mezi nejstarší patří červená, zelená, žlutá a hnědá či černá. Na červeno se barvilo ve vývaru ze slupek z červené cibule s přidáním octa, na žluto šafránem a na zeleno v odvaru z jeteliny a dalších zelených rostlin.Tmavohnědou nebo černou barvu získávali tak, že se do silně rezavého železného hrnce nalila zelnice a vložil kus rezavého železa, na černo se také barvilo vařením v roztoku sazí s rezavými hřebíky. Vajíčka se barvila kvůli symbolickému významu barev. Nejdůležitější roli zde hrála červená. V lidovém prostředí totiž byla symbolem síly, života a zároveň ochrannou barvou odpuzující škodlivé síly. V křesťanství zase znamenala památku na prolitou Ježíšovu krev. Od červené barvy je dokonce odvozeno pojmenování pro zdobená vajíčka – kraslice__ (ze staroslověnštiny, kdy krásný znamená červený), tento pojem se však užívá spíše v Čechách, na Valašsku se říká malovaná vajíčka (vajca).
Původní význam ornamentů na vajíčkách byl ochranný a blahonosný, postupem času však převážel smysl estetický. Nejčastější náměty pocházejí z pozorování přírody a okolního světa, převažují tak motivy rostlinné, živočišně, figurální, geometrické a jiné.
Později přibyly i nápisy, které jsou nositeli přání, vyznání, moudrosti…. Nápisy bývaly nejčastěji milostné – většinou vyjadřovaly utajené city či milostné vztahy: „Že ťa ráda mám, vajíčko ti dám“ (Lužná) nebo „Toto vajíčko tobě dám, protože ťa ze všech chlapců nájvjec ráda mám“. Jindy zase reagovaly na různé neřesti, především alkoholismus: „Nepij, synku, gořalenku, ztratíš gatě, košulenku“ (Rožnov), „Taký ogar sa mně páčí, co sa do hospody nevláčí“ (Lačnov). Jiné zase vystihovaly (dosti rázovitým valašským způsobem) hluboké životní pravdy: „Bavme sa o řiti, nebudem zavřítí“ či „Gdo nic nechová, tom nic nezdechne“.
Tradičními technikami, jimiž byla vajíčka na našem území zdobena, jsou:
Leptání Starobylou, dnes již zaniklou technikou zdobení vajíček bylo na Valašsku a na Chodsku leptání kyselinou mravenčí__. Volný vzor vznikal tak, že se obarvená vajíčka vkládala do mraveniště.
Batikovaná vajíčka Pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším způsobem zdobení je u nás batikování (vykrývání vzoru voskem), lidově nazývané malování voskem__. Uplatňuje se na Moravě – na Valašsku (Vsetínsku, jižním Valašsku), Horácku, Slovácku, v Čechách např. na Chodsku či v jižních Čechách. Linie mohou být buď rovné (lineární), anebo kapkovitého tvaru. Batikovaná vajíčka zdobená tzv. kapkovým (slzovitým) vzorem__ jsou typická pro jižní Čechy a Chodsko.
Zelové kraslice Kombinací batikování a následného leptání (v tomto případě většinou v zelové vodě) vznikaly tzv. kraslice zelové__. Ty jsou charakteristické zejména pro okolí Ostrožské Nové Vsi.
Vajíčka zdobená reliéfně voskem Další technikou je plastické (reliéfní) zdobení voskem, jež se objevuje zejména na jižní Moravě a v jižních Čechách.
Vajíčka zdobená vyškrabováním Technika vyškrabování (gravírování, rýsování), jíž vznikají jemné vzory (často motivované krajkou a výšivkou), je rozšířena hlavně na jižní Moravě, na Valašsku (Rožnovsko) a v Čechách na Plzeňsku. Doklady o zdobení kraslic vyškrabováním sahají do počátku 19. století.
Vajíčka zdobená nalepováním vzoru slámou Tato náročná technika doložená z konce 19. století je rozšířena především na Hané, Vyškovsku a Blanensku. Ke zdobení se používá hlavně sláma ovesná a ječmenná, působící zlatožlutým odleskem.
Vajíčka zdobená dužinou z jezerní sítiny Technika olepování dužinou z jezerní sítiny (Juncus, šáší) pochází z Podřípska a jižní Moravy a je stará asi 100 let.
Na 250 kusů malovaných vajíček zdobených různými tradičními technikami, a to nejen z Valašska, ale i z ostatních koutů České republiky, můžete až do 7. dubna zhlédnout na Velikonoční výstavě, kterou připravilo Muzeum regionu Valašsko ve vsetínském zámku.
