25.listopad 2014
Revue Valašsko je v současnosti jediným časopisem svého druhu na trhu a jako obvykle přináší milovníkům Valašska zajímavé a čtivé populárně-naučné příspěvky z oboru společenských i přírodních věd.
33. číslo Valašska – vlastivědné revue, které bude poprvé k dostání již 30. listopadu na Zámecké adventní neděli ve valašskomeziříčském muzeu, je u příležitosti letošních trojnásobných muzejních výročí (130-90-50) věnováno zejména našemu regionálnímu muzeu, dřívějším i současným muzejníkům a jejich činnostem (výzkumu, sbírkám, expozicím, edukační práci aj.).
Do minulosti muzea – do doby před více než padesáti lety zavede čtenáře příspěvek K poválečnému znovuzrození valašskomeziříčského muzea a k přebudování pobočky v Kelči. Jeho autorem je historik umění a vysokoškolský pedagog doc. J. Maliva, který svou profesní dráhu zahájil jako ředitel valašskomeziříčského muzea (1956–58), a v článku vzpomíná na své krušné počátky v pohnutých 50. letech 20. století. V souvislosti s působením v Kelči zmiňuje i tehdejší kauzu hudebního skladatele, sbormistra a vlastivědného pracovníka, zakladatele tamějšího krajinského muzea Jaroslava Očenáška, známou zejména zásluhou filmi V. Jasného Všichni dobří rodáci. Ve vzpomínkách se pisatel navrací na pozadí dobové situace k tehdy novým muzejním expozicím, které se mu v tak krátkém čase podařily zrealizovat.
K osobnosti RNDr. Bohumila Peroutky, odborného pracovníka a svého času ředitele Vlastivědného ústavu Vsetín, který se pod tlakem vnějších zpolitizovaných okolností pokusil 28. října 1969 upálit v atriu vsetínského zámku a na následky těžkých popálenin zemřel, se váže příspěvek O. Mehešové o reflektování poselství B. Peroutky v uměleckých dílech (zejména v pietní instalaci akad. sochaře V. Ciglera). V článku Hany Jabůrkové S muzeem navždy svázáni zavzpomínala bývalá historička vsetínského muzea na svého dlouholetého kolegu, grafika časopisu Valašsko Břetislava Dadáka (zemřel letos 19. května) a pogratulovala k význačnému životnímu jubileu dvěma muzejním seniorkám: výtvarnici Boženě Spáčilové k šedesátinám a etnografce Evě Urbachové k neuveřitelným devadesátinám, kterých si užívá s elánem, neboť stále pracuje jako korektorka muzejní revue a se svou publikační činností se v 33. čísle Valašska rozloučila článkem „Englička“ – šátek vsetínských měšťanek.
Do odborné (i dobrodružné) práce muzejníka-zoologa umožní čtenářům nahlédnout rozhovor s RNDr. Karlem Pavelkou, který je v současnosti služebně nejstarším muzejníkem regionálního muzea (má za s sebou už 33 let praxe). O tom, jak muzeum zkoumá květenu na Vsetínsku píše botanička muzea J. Tkáčiková, P. Svozil publikuje článek o vizuálním pozorování meteorů na vsetínské hvězdárně a o odborné činnosti na tomto detašovaném pracovišti muzea a nová pracovnice muzea, geoložka K. Janíčková nabízí ke čtení Příběh beskydského Dactylodisca. Bývalá kurátorka sbírky starých tisků a rukopisů ve valašskomeziříčském muzeu J. Fabiánová zavede svým příspěvkem čtenáře do doby pozdní renesance prostřednictvím vzácné Kosmografie české vydané roku 1554. Článek provází řada zajímavých ilustrací, díky nimž si renesanční člověk žijící v Čechách mohl na stránkách Kosmografie prohlédnout vyobrazení bájného tvora baziliška, výbuch Etny či egyptské pyramidy. Kamila Valoušková přesvědčí zájemce o tom, že bádání historika umění je takřka detektivní záležitostí a skýtá spoustu zajímavých objevů, jako je tomu v případě nalezení patentovaného receptu na plastokaustiku výtvarného vynálezce Karla Jelínka. O úspěšné spolupráci se sběratelem a jeho vlivu na utváření muzejní sbírky ohýbaného nábytku píše O. Mehešová v dodatku k článku význačného thonetologa Jiřího Uhlíře o výrobě sportovních potřeb ve firmě Thonet. Úskalím i přednostem orální historie se věnuje historička muzea I. Ostřanská a s touto oblíbenou metodou zpracovala příspěvek Ze zákulisí kavárničky Antonína Duřpeka. Nad těžkým údělem „závitek“ se ve svém příspěvku Ze života žen na valašském venkově pozastavuje etnografka muzea M. Fohlerová.
Výchovně vzdělávací činnost představují na stránkách revue i muzejní lektoři a odoborní pracovníci: J. Slezáková a B. Orlová (Učení hrou), J. Ševčíková a P. Mašláň (K odkazu J. Sousedíka), J. Tkáčiková (Enviromentální centrum Modrásek).
Někteří z bývalých muzejníků jsou činní i v jiných oborech, zejména uměleckých: dřívější výstavář a geolog-kurátor vsetínského muzea Miloš Požár, t.č. na odpočinku, je známý svou básnickou tvorbou, kterou prezentuje pod pseudonymem MiPo (J. Chrobák vybral k zveřejnění báseň Dilema). V rubrice V ateliéru mohou čtenáři „navštívit“ někdejší kurátorku uměleckohistorických fondů valašskomeziříčského muzea malířku Jitku Skočkovou, která nyní vyučuju na sklářské škole ve Valašském Meziříčí.
Nové číslo nabízí ještě další články k letošním význačným výročím (1. světová válka, Jasénka slaví aj.), pozvánky na výstavy, recenze publikací, ochutnávku ze spolupráce regionálního muzea se slovenskými partnery, vyznání současných muzejníků Čím je pro mne Valašsko? atd.
Za redakci O. Mehešová
