Když včelařil pradědeček

O včelařství se dá bez nadsázky říct, že patří k jedněm z nejstarších řemesel, vždyť první doklady o vybírání medu divokým včelám se nám dochovaly z 12. tisíciletí př. n. l. na skalních kresbách. V mladší době kamenné vzniká včelaření brtnické, kdy včelaři-brtníci kromě medu začali vybírat i vosk, od doby bronzové nezbytný pro vyrábění forem v kovoliteckých dílnách.

S rozšířením křesťanství ve středověku získává včelí vosk další využití, a sice k výrobě svící, v téže době si brtníci začínají včelí úly přesunovat z lesů do zahrádek a rodí se včelaření, jak jej známe dnes. Chov včel se u nás na Valašsku rozšířil právě ve středověku, a to z podnětu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku (1205–1281), který dokonce zakládání včelínů na svých panstvích vyžadoval.

Pokud vás zajímá, jak to bylo se včelařením nejen na Valašsku dál, přijďte se od 14. října podívat na novou výstavu v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Kromě vzácných historických včelích úlů zde bude k vidění řada dávných včelařských pomůcek a výstavu navíc provoní další krásná řemesla – voskařství a perníkářství, které budou zastoupeny jak samotnými medovými perníčky, tak perníkářskými formami. Ačkoliv má medové pečivo starobylý původ sahající do starověku, pocházejí první zmínky o perníku u nás z roku 1335. Až do 18. století byly perníkářské výrobky považovány za luxusní zboží určené pouze pro nejbohatší domácnosti, neboť jeho hlavní složkou byl drahý med a vzácné dovážené koření. Perníkáři se dříve nezabývali jen výrobou perníku, ale také marcipánu, tzv. „husích hovínek“ či drůbeřky. Jiný včelí produkt, vosk, by tradičně užíván pro výrobu svící, kromě svící voskáři poblíž poutních míst vyráběli též voskové obětiny, tj. voskové napodobeniny části těla či celých postav, které poutníci s vírou v uzdravení obětovali.

A tušili jste, že ve snaze zvýšit výnosy medu byly v naší krajině vysazovány nepůvodní druhy rostlin, které se často vymkly kontrole a jsou dnes považovány za invazní? K nim můžeme přiřadit např. trnovník akát, pámelník nebo neblaze proslulou křídlatku.

Pro školy a školní kolektivy je k výstavě připraven poutavý lektorský program zaměřený na taje a zajímavosti ze života včely medonosné. Od 13. do 16. listopadu také proběhne ve spolupráci se SVČ Domeček soutěž pro žáky 2. stupně základních škol, která se nebude týkat jen včely medonosné, ale také největšího nepřítele středověkých včelařů – medvěda.

Autor

Mgr. Ivana Spitzer Ostřanská / kurátor - historik, knihovník

Mgr. Milada Fohlerová / kurátor-etnograf