25.červen 2012
V květnu 2012 Redakční rada a redakce nejstaršího českého přírodovědného časopisu Živa udělily ceny autorům nejlepších článků za uplynulý rok.
V květnu 2012 Redakční rada a redakce nejstaršího českého přírodovědného časopisu udělily ceny autorům nejlepších článků za uplynulý rok. Zástupce ředitele Muzea regionu Valašsko Lukáš Spitzer a spoluautoři Jiří Beneš a Martin Konvička získali Purkyňovu cenu za originalitu a přínos v oblasti popularizace biologických věd.
V Praze v Lannově vile se v květnu 2012 uskutečnilo jubilejní patnácté setkání časopisu Živa s autory nejlepších článků za uplynulý rok. Redakční rada a redakce nejstaršího českého přírodovědného časopisu udělily ceny ve čtyřech kategoriích. Purkyňovu cenu za originalitu a přínos v oblasti popularizace biologických věd získali Lukáš Spitzer, Jiří Beneš a Martin Konvička za článek Valašská krajina a modrásekčernoskvrnný.
Článek v přírodovědném časopisu popisuje úbytek jednoho hojného modráska. Člověk si modrásky pamatuje z dětství, kdy jich na loukách a pastvinách viděl spoustu. Ale i tak hojný druh může najednou zmizet. Lidé mají tendenci si vysvětlit tento jev tím, že možná nebylo příznivé počasí nebo, že už nechodí na procházky do lesa a na louku. Až vydání dvou atlasů českých motýlů, mapování a vznik databáze výskytu fauny odhalilo zkázu modrásků černoskvrnných v celé své nahotě. Právě tuto skutečnost autoři článku Valašská krajina a modrásek černoskvrnný odborně popisují a seznamují čtenáře s dalšími skutečnostmi, které vědci v přírodě kolem nás zjistili.
„Proč jste si vybral (pro výzkum i pro psaní článku) právě motýly – modrásky?“ „Protože modrásek černoskvrnný funguje v ochraně přírody jako deštníkový druh. Cílenou ochranou tohoto jednoho druhu motýla se jako vedlejší efekt chrání celá řada dalších druhů, které nejsou oficiálně vedeny ve Vyhlášce a Zákonu o ochraně přírody.“
„Jak dlouho trvala Vaše pozorování a sběr informací?“ „Čtrnáct dní ve třech lidech. Sběr dat proběhl na začátku července v roce 2006.“ „Jak dlouho trvalo všechny výstupy zpracovat do odborného článku, co bylo nejobtížnější?“ „Vždy je nejobtížnější napsat článek čtivě a zábavně. Statistika a vlastní skládání článku je běžná rutina. Ale napsat to čtivě je kumšt, a to šlo opravdu nejhůř. Vždyť od sběru dat do vydání uběhly celé 3 roky.“ „Kolik lidí na výzkumu a na odborném článku pracovalo?“ „Tři lidi sbírali data o motýlech v terénu. Kamarádka Věrka Jašková dělala botaniku, Martin Konvička počítal statistiku. Já, Jiří Beneš a Martin Konvička jsme článek psali. Nesmím zapomenout ještě na jazykové korekce našeho anglického kolegy, rodilého mluvčího.“
„Dostal jste ocenění - to musí určitě člověka potěšit a povzbudit do další práce. Jaké téma chystáte zpracovat do budoucna, opět z VALAŠSKÉ krajiny?“ „Momentálně děláme na projektu Perleťovec - srovnání životních nároků jednoho mizejícího druhu a druhého expandujícího druhu perleťovce na vzorových populacích v Halenkově a okolí. Jde o studium velikosti populaci, mobility, ztráty genetické variability, děláme i analýzy DNA. Stěžejní otázkou je, jak tito dva motýli "čtou" krajinu a v jaké krajině dokážou přežít a v jaké již ne.“ „Využijete zjištěné a popsané fakta z článku v Muzeu regionu Valašsko, kde pracujete?“
„Ano, v muzeu máme lektorské programy pro školy. Programy jsou různorodé od lidových tradic, přes historii, umění až po přírodu a udržitelný rozvoj. Od května letošního roku máme ve věži vsetínského zámku novou expozici Příroda hrou – jedná se o interaktivní expozici věnované přírodnímu bohatství Valašska. Právě tady je hodně prostoru pro využití výzkumů a následných informací, článků.“
Představením nové expozice v zámecké věži ukončil rozhovor oceněný Lukáš Spitzer, zástupce ředitele Muzea regionu Valašsko.
