29.srpen 2018
Obnovená pastva a seč na Radhošti umožnila návratu mnoha druhům motýlů. Třeba i soumračníku čárkovanému, který zde nově založil svou nejvýše položenou populace v České republice.
V posledních letech přistoupilo ČSOP Salamandr ve spolupráci s vlastníky pozemků k obnově pastvy a seče horských luk na Pustevnách a Radhošti. Po mnoha letech, kdy tyto charismatické hřebenové louky zarůstaly a nikdo se o ně nestaral, dochází pomalu k jejich obnově. Úkol o to složitější, že se dle katastru jedná o lesní půdu, kde jsou podobné aktivity obtížně proveditelné.
Nyní jsou vyřezávány nálety vrb a smrků, seče se tráva a omezuje se plocha silně expanzní borůvky, která vytlačila z luk většinu kvetoucích bylin. Kvůli chybějící péči byly donedávna tyto louky na motýly velmi chudé. Na začátku projektu se zde stabilně vyskytovalo jen několik málo běžných druhů a pár dalších bylo pozorováno při přeletu.
O to větší překvapení přinesl po pěti letech trvání projektu letošní rok, kdy byla přímo u chaty Radegast v nadmořské výšce 1 120 metrů objevena silná populace soumračníka čárkovaného (Hesperia comma). Tento druh je se vyskytuje na přísušcích na jednosečných loukách, typický je však pro extenzivní pastviny. Tam, kde dobytek často narušuje drn a svahy jsou výhřevné.
Volná místa půdy v řídké vegetaci pak využívají samice pro kladení vajíček. Velmi charakteristické je chování samice při kladení. Ta usedne na místo bez vegetace (např. zaschlý otisk dobytčí stopy), pak po něm “běhá” tam a zpět a hmatem zkouší byliny rostoucí při obvodu. Nalezne-li tam živnou rostlinu kostřavu ovčí, velmi pečlivě na ni umístí jedno či více vajíček. Housenky se pak živí jejími listy, a to také zajímavých způsobem – z několika jemných listů si housenka utká volnou “stanovou” konstrukci, ve které žere. Je zajímavě adaptovaná k životu na pastvinách: ucítí-li horký zvířecí dech, okamžitě padá k povrchu země. Kuklí se těsně při zemi ve volném kokonu vyztuženém listy trav.
Tento nález je o to významnější, že se jedná o nejvýše položenou známou kolonii tohoto soumračníka v celé České republice. Současné sucho zřejmě pomohlo tomuto druhu vyšplhat i do hor. Velmi pravděpodobně k tomu motýli využili prostor pod elektrickým vedení na chatu Radegast. Poblíž tohoto vedení, které tvoří vlastně takový květnatý tunel či výtah v jinak neprostupných převážně smrkových lesích, bylo i v minulosti nalezeno několik druhů, které se ale bohužel o výsadek pokoušely neúspěšně (např. vřetenuška mateřídoušková).
I proto je velmi důležitá péče o izolované louky v lesích – fungují pak jako nášlapné kameny při migraci motýlů krajinou. Buď fungují jako takové motoresty, kde se motýl zdrží, načerpá na květech sílu a letí dál. Nebo se mu tam i zalíbí, naklade vajíčka a založí satelitní populaci.
RNDr. Lukáš Spitzer, Ph.D. a Jiří Beneš
foto soumračník čárkovaný: Marek Vojtíšek (www.kolas.cz)
