6.březen 2019
Fašanky v Leskovci byly vsetínským muzeem dokumentovány po čtvrtstoletí
O půlnoci z úterý na Popeleční středu (6. 3.) skončilo nejveselejší období zvykoslovného roku – masopust. Ten vyvrcholil o uplynulém víkendu v mnoha obcích na Valašsku masopustními obchůzkami.
Cílem letošního terénního výzkumu byly fašanky v Leskovci, které byly muzeem naposledy dokumentovány před celým čtvrtstoletím.
Nejstarší fotografie v muzejním fotoarchivu zachycují fašanky v obci v roce 1981, následují roky 1993 a 1994, z nichž se dochovaly i písemné záznamy a z posledně uvedeného roku dokonce i krátké video.
Z terénní zprávy z roku 1993 se dozvídáme, že za masky tehdy chodili samí muži, jen jedna žena v klobouku na stranu a mezi maškarami nechyběl medvěd, vodič v uniformě, těhotná jeptiška či cigánky. U každého domu měly masky říkání, začínající slovy: „Vážení a milí, přišli jsme k vám v tuto chvíli ...“ Hudbu tvořila harmonika, saxofon a malý bubínek.
O rok mladší písemný záznam líčí obchůzku takto: „Medvěd pěkný hnědý, vodič v hasičské uniformě, cigánky, dvě namalované hasičky, jeptiška, cigánka s děckem, nosič vybírá peníze. Maska v baretu čte napsaný text: ‚Přišel zase masopust – dajte kořalenku ...‘ Hudba: harmonika, buben, malý bubínek, ozembouch. Dostali alkohol, koblihy v rendlíku, masky tančí mezi sebou.“
A jak se fašanková obchůzka v Leskovci za 25 let proměnila?
Fašanky v obci organizují už tradičně místní dobrovolní hasiči. Protože v poslední době ve sboru přibývá žen a dívek, bylo složení masopustního průvodu genderově vyrovnané. A snad právě velké zastoupení něžného pohlaví a ženská kreativita dodává zdejším fašankům charakteristický ráz. Ten je dán každoroční inovací a nápaditostí masek. Těch bylo letos 33. Tradičními a základními postavami zůstávají medvěd s vodičem, kterého představoval muž v historické hasičské uniformě. Tyto masky navštěvují všechny domy v obci a udávají tempo a směr celé obchůzce. K dalším důležitým postavám patří výběrčí, který vybírá po chalupách do kasičky peníze. Ty budou letos použity jednak na opravu historické koňské stříkačky, jednak na současné vybavení hasičského sboru, jednak na opravy stávajících a pořízení nových masopustních masek.
Složení fašankového průvodu bylo letos velmi pestré – vedle obvyklejších masek: jako např. kominík, vodník, kovboj, vojínka, kat, dědek; tu byly i masky zvířecí: např. klokan, brouček, růžavý opičák, fialová kráva Milka; postavy z filmů či pohádek: např. Zorro, Bohuš z Dědictví, Pipi dlouhá punčocha či Pokémon; nechyběly ani moderní postavy: pankáč nebo hipík; a našly se i masky velmi originální a neobvyklé: ženy v ruských krojích, dýně, večerníček v autíčku, myška v kusu sýra, vánoční stromky a další.
Průvod začínal na dolním konci dědiny a s jedinou přestávkou na oběd jí obcházel dům od domu od rána až do pozdního odpoledne. U každého stavení četla maska dědka nebo Zorro masopustní promluvu, která letos začínala takto: „Medvěd už sa probudil ze zimního spánku, to asi už zavětřil, kus jarního vánku. Budí sa nám potvora, na konec masopustu, zebere nás hasiče, a jdem dělat spustu. Sousedé naši milí, přicházíme v tuto chvíli, abyzme Vás pobavili, a neco od Vás vylúdili. (...)“. Od obyvatel byly masky počastovány tradičními masopustními koblížky, jednohubkami či zabijačkovými specialitami a nechyběla ani všudepřítomná slivovice. Před domy se tancovalo za doprovodu hudby halenkovských a novohrozenkovských muzikantů, kteří hráli na tahací harmoniky, bubínek a tubu.
Fašanky v Leskovci jsou v životě místních pevně zakotveny. Tento výroční zvyk je zde dodržován s nadšením a fakt, že jsou do obchůzky zapojováni i mladší hasiči a hasičky, určitě zajistí jeho přežití i pro příští generace.
etnograf Muzea regionu Valašsko
